Příběh duše “ Rozdvojená „

Vidím duši, je krásná, září je šťastná. Někam ukazuje, mám se na něco podívat. Koukám směrem, kam míří prst. Z počátku nic nevidím. Po chvíli zahlédnu postavu. Další duši. Je celá pokrytá ranami, krvácí, trpí. Je to ta samá duše. Dvě stejné duše, každá jiná. Vlastně to je jedna duše, rozdvojená na dvě části.

Začínám se ptát :

Já “ Jsi tak krásná, proč by jsi chtěla zpátky tu druhou, ošklivou a zraněnou ? “

Duše “ Protože jsem to také já “

Já “ Ano, ale takhle jsi přeci šťastná, necítíš bolest, vinu. Všechno to špatné jsi oddělila a zbylo to hezké “

Duše “ Vážně si myslíš, že když to špatné odmítneš, přestane to existovat ? Ne, žije to dál. “

Já “ Ale je to pryč, už to nebolí “

Duše “ Jenže vesmír se vždycky postará, aby ti tu bolest připomněl. A bude ti ji připomínat celý život. Proto se ti dějí ty špatné věci. “

Já “ A co mám tedy udělat, aby se mi ty špatné věci přestaly dít “

Duše “ Musíš přijmout všechny mé části. Protože tím přijmeš všechny části sebe sama. I ty, co se ti nelíbí “

Já “ To ale bude bolet “

Duše “ Ano, ale jen jednou. Pokud bolest odmítneš, bude tě to bolet celý život. “

Já “ Takže se mi v životě vrací bolest, kterou jsem v minulosti nepřijala a nepoučila se z ní ? “

Duše “ Ano “

Přeji Vám všem, aby jste přijali bolest jen jednou, poučili se. Pokud to budete dělat, po čase bolest z Vašeho života zmizí. Nebude mít důvod se vracet. Vrací se nám totiž jen to, z čeho máme strach .

O strachu a o tom, jak se sním vypořádat bude i má přednáška. Přihlašte se a skončete s bolestí : http://hortenzie.com/jak-vylecit-cakry/